Jak pečovat o pleť v zimě?

Když se začátkem zimy schováváme letní oblečení do útrob skříně a vytahujeme teplé bundy, šály, čepice, rukavice… je vhodné v tomto období obměnit také svůj kosmetický arzenál na koupelnové poličce a trošku pozměnit některé své návyky v péči o pleť.

Proč?

Protože se změnou počasí se mění také fungování naší pleti. V kůži dochází jak ke změnám biochemickým, tak strukturálním. Nižší teplota a vlhkost ovlivňují strukturu korneocytů (buněk, které tvoří většinu ochranné kožní bariéry) a navíc klesá hladina filagrinu.

Filagrin je bílkovina, která ovlivňuje uspořádání keratinových vláken v kůži, přirozenou zvlhčující schopnost kůže (schopnost vázat a udržet vodu) a také se podílí na pH.

Ve chvíli, kdy hladina tohoto klíčového proteinu klesne, dojde k narušení celistvosti kožní bariéry a snadněji tak přes ni mohou pronikat toxiny z okolního prostředí, ale také UV záření. S nedostatkem filagrinu začne naopak stoupat pH – stává se zásaditějším, což narušuje přirozenou regeneraci kůže a začínají se na ní objevovat šupinky. Díky snížené schopnosti kůže udržet vodu pokožka “vysychá”.

Tyhle procesy jsou zodpovědné za to, že většina z nás v tomto ročním období trpí na suchou kůži, která je citlivější, křehčí a snadno dojde k jejímu poškození.

Porucha filagrinu je jednou z hlavních příčin chronicky narušené kožní bariéry, která způsobuje atopický ekzém nebo psoriázu. Tohle je jedním z důvodů, proč, pokud taky trpíte těmito onemocněními, se nám jejich projevy v zimě ještě více zhoršují, kdežto přes rok se nám jej daří udržet jakž takž na uzdě.

Dobrou zprávou je, že se tomu částečně dá předejít. Jak?Princip zimní péče o kůži zejména obličeje (protože ta je nejvíce vystavena působení venkovních podmínek) spočívá zejména v podpoře ochranné kožní bariéry. Velký důraz je proto potřeba dát na šetrné odličování, umývání a promazávání.

8 kroků, za které vám vaše kůže v zimě poděkuje

Horká vana? Ne, ne, a ještě jednou ne

Teď to určitě schytám, že jo? Protože co může být lepšího než horká vana po náročném dni nebo když se vrátíme zmrzlí po zimní procházce? No jo, ale chemii a fyziku prostě neočůráme.

Když se vrátíme zase k té anatomii… Ochranná kožní bariéra se skládá ze dvou struktur: tou jednou jsou výše zmiňované korneocyty a tou druhou je lipidová (tuková) vrstva, která je obklopuje. Pro lepší pochopení si můžete představit cihlovou zeď, kdy cihly = korneocyty a malta, která cihly drží pohromadě = lipidy.

Tak a teď se ze stavby přemístíme do kuchyně, ke dřezu špinavého nádobí. Co se stane, když na mastné talíře pustíte horkou vodu? Tadááá – mastnota je pryč! Což je určitě super pro vaše talíře, ale když to vztáhneme na pleť, to už asi od radosti skákat nebudeme. V tu chvíli totiž dochází k rozpouštění “malty”, té tukové vrstvy, která vyplňuje mezery mezi kožními buňkami a naše kožní bariéra je narušená. Vzniklými “spárami” pak mohou dovnitř kůže snadno pronikat dráždivé látky. Ochranná lipidová bariéra však funguje také opačným směrem – zabraňuje, aby se z kůže odpařovala voda.

Pokud jste tedy majitelkami citlivé kůže, horkou vanu nebo sprchu v zimě raději oželte. Případně její působení zkraťte na minimum a raději více pootevřte kohoutek pro studenou vodu.

Čistící pěny a gely do skříně!

Osobně jsem zastánce spíše kosmetického minimalismu a jednoduchosti, ale jak jsme si vysvětlili výše – se změnou ročního období nastává změna také uvnitř naší kůže a tomu je potřeba přizpůsobit také starostlivost o ni.

Máte rády gelové nebo pěnové odličovače? Chápu, já taky! Je to super urychlovač celého odličovacího procesu, protože to člověk “sfoukne” pěkně ve sprše a má splněno. Jenže tento typ přípravků může obsahovat pěnidla, která smývají tělu vlastní lipidy, tím vysušují kožní bariéru a kůže je náchylnější k podráždění. Dost často mají také alkalizující vliv. Narušují tedy pH pokožky a tím její přirozené regenerační procesy. Z toho důvodu nejsou proto vhodná ani některá mýdla, parfémované přípravky nebo ty s obsahem alkoholu.Vyměňte je spíš za ty, které mají hutnější konzistenci, tedy čistící balzámy, krémy nebo vyzkoušejte hydrofilní odličovací oleje. Těch se nemusíte bát ani v případě, jste-li majitelkou mastné pleti. Pleť dokážou skvěle, odlíčit, vyčistit a přitom nijak neoslabují ochranný kožní plášť.

Naolejuje-li tě Julie…

Podobné je to také s pleťovým krémem. Fluidy a gelové krémy nechte v regálech obchodů a raději sáhněte po hutnějších krémech. Nejlepší volbou jsou ty, které obsahují ceramidy. To jsou přirozeně se vyskytující lipidové molekuly, které pomáhají budovat ochrannou bariéru (ta již zmiňovaná malta).

V každém případě by měl být váš zimní krém hydratační. Takový krém poznáte mimo nápisu na etiketě podle toho, že na prvním místě ve složení bude obsahovat vodu nebo květinový hydrolát. Dále pak například glycerin, kyselinu hyaluronovou nebo aloe vera gel.

V zimě je také vhodné zařadit do pečující rutiny tzv. okluziva. To jsou látky, které vytvářejí fyzickou bariéru a zabraňují ztrátě hydratace, například oleje nebo rostlinná másla. Aplikují se právě po hydratačních přípravcích, aby v pleti uzamkly vlhkost.

Zarazily jste se nad doporučením používat v zimě krém na bázi vody? Chápu. Stále se totiž šíří fáma, že tyto krémy jsou v zimě naprosto nevhodné, protože voda přeci v chladu zamrzá… Pokud tento článek nečtete ze Sibiře, můžete být v klidu. V našich zeměpisných šířkách většinou nebývá taková zima, aby nám zamrzala samotná kůže 🙂

Hydrataci si zaslouží také zbytek těla. I tady platí, že čím hutnější, tím výživnější a na zimu lepší. V obchodě se pak můžete orientovat zejména podle balení – krémy v tubách s pumpičkou jsou spíš řidší, lehčí a méně hydratační. Volte tedy spíš ty v tubách a kelímcích.

Jako cibule

Už jsem to nakousla v předchozím bodě, že zimní období je ideální pro vrstvení produktů. Obzvlášť tehdy, pokud jste s tím neměly doposud žádnou zkušenost. Je to jako s oblečením, které právě v zimě na sebe taky vrstvíte, pro dosažení teplotního komfortu. Začít můžete právě zmiňovanou aplikací oleje po hydratačním krému.

Chybu rozhodně neuděláte, pokud zařadíte do své rutiny také pleťová séra, která by měla mít stejně jako pleťový krém přívlastek hydratační. Většinou budou obsahovat právě kyselinu hyaluronovou. Případně se poohlédněte po těch, která obsahují ceramidy, niacinamid nebo bakuchiol.

Dalším krokem, za který vám bude vaše pleť vděčná je aplikace pleťových masek. Jsou to produkty, které obsahují aktivní látky ve velké koncentraci, proto je stačí nanášet 1x týdně.
Zimní období můžete využít také k bezpečnému experimentování, a to například k zařazení vitaminu C v sérách, retinolu nebo exfoliace pomocí enzymů či kyselin. Tyhle přípravky totiž zvyšují fotosenzitivitu kůže, proto je potřeba s nimi v létě zacházet opatrně a v kombinaci s SPF. V zimě však nejsme vystaveni sluníčku v takové míře, proto je tohle období ideální. Ovšem pouze za předpokladu, že neřešíte nějaký akutní kožní problém, který je potřeba nejdřív nechat zahojit!

I v zimě pozor na sluníčko

Máte doma krém s ochranným faktorem? Skvěle! Ale že ho používáte jenom v létě? Vemte ho na milost i v zimě. Pokud byste si totiž rády zachovaly pleť bez vrásek co nejdelší možnou dobu, pamatujte, že SPF je nejlepší anti-ageingový krém!

Při působení UV záření dochází totiž k nevratnému poškození kolagenových a elastinových vláken, čímž dochází ke zvrásnění pleti. A i když to tak kolikrát nevypadá, slunce svítí i v zimě. Nejhorší je pak situace například na horách, kde se sluneční paprsky odrážejí od bělostné sněhové peřiny. Navíc se stoupající mořskou výškou stoupá také intenzita záření.

Krása vychází zevnitř. Doslova.

Kvalitní strava hraje při péči o kůži prim. Ani plná koupelnová polička drahých produktů nenahradí chybějící živiny v těle. Na co se (nejen) v zimě zaměřit?

Voda

Vliv dostatečného pitného režimu na kvalitu pleti stále ještě předmětem výzkumů, nicméně existují studie, které ukázaly, že pokud u osob s nedostatečným pitným režimem došlo k navýšení množství vody, upravila se také fyziologie kůže. Zlepšila se její hydratace a to jak na povrchu, tak v hlubokých vrstvách.

Probiotika a prebiotika

O kouzelných účincích probiotik jste už asi slyšely, pravděpodobně ve spojitost s imunitou. To se propisuje také do stavu kůže. Protože čím více posílíme imunitní systém, tím menší budou projevy atopického ekzému, akné nebo jiného zánětlivého procesu, který se odráží na kůži.

Kromě toho mají tito malí střevní kamarádi přímý vliv na funkci kožní bariéry a také její hydrataci.

Takže se nebojte zpestřit svůj jídelníček kvašenou zeleninou (ale nezapomínejte ani na tu syrovou), případně zakysané mléčné výrobky.

Omega-3

Mezi omega-3 mastné kyseliny řadíme tzv. ALA, EPA a DHA. Najdeme je například v rybím oleji, tučných rybách, lněném oleji nebo mořských řasách. Podílí se na hydrataci pokožky, zabraňují jejímu vysoušení a šupinatění, ocení ji zejména majitelky citlivé pleti, protože zmírňuje nepříjemné pocity pálení, svědění a červenání.

Zinek

Zinek má na zdraví kůže velký vliv. Je potřebný k syntéze bílkovin (zejména kolagenu), hojení ran, pomáhá transportovat vitamín A z jater, pomáhá metabolizovat zmíněné omega-3 mastné kyseliny.

A kde ho najdeme? Především v ústřicích, korýších, mase, mléku, sýru, vejcích, obilovinách a ořeších.

Studie prokázaly, že dojde-li ke snížení zinku v organismu, poklesne také celkové množství kolagenu.

Další zajímavostí je, že vrstva kůže zvaná epidermis obsahuje až 5 % zinku z celkového množství. Proto i jeho mírný nedostatek vede rychle ke zdrsnění kůže a zhoršenému hojení ran.

Vitamin C

Vitamin C přijatý ve stravě podporuje syntézu kolagenu a chrání pleť před oxidativním stresem z prostředí a také před poškozením UV zářením.

Nejvíce vitamínu C najdeme v červených paprikách, brokolici, jahodách, pomeranči, grepu nebo růžičkové kapustě.

Péče o ruce

I když jsme doteď mluvily hlavně o pokožce obličeje, myslím, že za zmínku stojí také kůže na našich rukou, která v zimě taky dostává pěkně zabrat.

Zatím jsme stále v situaci, kdy je zvýšená hygiena rukou více než potřebná, i v tomto případě ale platí pravidlo, o kterém jsem psala v prvním bodě – příliš horká voda ne. Podle amerického CDC se zdá, že mytí rukou ve vlažné vodě je při odstraňování bakterií a virů stejně účinné jako ve vodě teplé a navíc nedochází k podráždění pokožky.

A pokud používáte vzduchový vysoušeč rukou, používejte ho spíše k lehčímu osušení, tedy takovému, kdy ruce zůstanou mírně vlhké ne dokonale suché.

Po každém umytí si ruce zaslouží také promazat vhodným krémem a to nejlépe právě na vlhkou pokožku (nebo do půl minuty od umytí), aby se dobře vstřebal a na 100 % plnil svou hydratační funkci.

A nakonec zabalit! I když jsem zastáncem otužování, v tomhle případě není prostor na hrdinství. Šála a rukavice jsou prostě v zimě must-have. Ovšem z nekousavých materiálů…

Optimální teplota a vlhkost v domácnosti

A nakonec si vezmeme na paškál naši domácnost. Pozorovat z vyhřátého domova jak za oknem sněží a nebo mrzne až praští je taková zimní idylka. Jenže čím víc je povolený termostat, tím sušší je vzduch. Ten neprospívá ani našemu zdraví, natožpak pokožce.

Pokud přebýváte většinu času v přetopené domácnosti či kanceláři a pak rychle vyběhnete ven, kde je naopak teplota nízká, vaše kapiláry z toho nadšené nebudou. Doma se vlivem tepla roztáhly, ale teď v zimě se zase prudce smrštily. A pak se zase vrátíte z venku do vyhřátých prostor… Tahle častá střídání jsou “ideální” podmínky pro popraskání těchto drobných cévek v obličeji a vznik kuperózy. Proto nastavujte teplotu v obytných místnostech do 21 °C.

Optimální vlhkost se pohybuje kolem 45 – 60 %. Pokud je nižší, dochází k vysychání sliznic, které jsou potom méně odolné (ahoj rýmo, kašli, škrábání v krku!) a dehydrataci organismu, tedy i kůže. Jestli vás doma trápí uvedené příznaky a pocit suché kůže, možná by stálo za to investovat do zvlhčovače vzduchu. Případně zaktivovat low costovou variantu – mokrý ručník na topení a nějaký květinový hydrolát po ruce 🙂

Možná je těch informací až moc. Jestli si tedy máte z tohoto článku něco odnést, tak rozhodně to, že pleť v zimě potřebuje hydratovat, hydratovat a hydratovat! 🙂

Zdroje: